INTERPRETI
Pražský komorní balet Pavla ŠmokaUmělecký soubor Balet Praha byl založen v roce 1964 jako součást nové kulturní vlny, která se v Čechách v 60. letech prosadila prakticky ve všech uměleckých žánrech. U jeho zrodu stály dvě výrazné tvůrčí osobnosti: Luboš Ogoun a Pavel Šmok. Po krátké zahraniční přestávce (Švýcarsko 1970 - 1973) oživil základní ideu Baletu Praha pod názvem Pražský komorní balet prof. Pavel Šmok - choreograf (nositel mnoha cen a vyznamenání), který nesporně patří mezi nejvýznamnější české umělce 20. století.
V roce 2007 se uměleckou vedoucí nově transformovaného souboru stala dlouholetá sólistka Pražského komorního baletu a úspěšná absolventka oboru choreografie Lucie Holánková. Ve své dosavadní tvorbě vychází z vlastních zkušeností z Pražského komorního baletu a především z několikaleté intenzivní spolupráce s prof. Pavlem Šmokem. Její choreografický styl je založen na výrazovém tanečním pohybu, který se odvíjí od velké hudební citlivosti. Její choreografie jsou schopné předávat hluboké výpovědi o stavu lidské duše a mysli, ale zároveň jsou schopny rozesmát publikum.
Balet Praha - Pražský komorní balet Pavla Šmoka je tvořen pouze sólisty zaměřenými na všestrannost, kteří pracovali již s mnoha českými i zahraničními choreografy (P.Šmok, L.Vaculík, P.Zuska, Ch.Bruce, P.Delacroix, R.North). Tanečníci zvládají rozsáhlý pohybový rejstřík od špičkové klasiky, přes techniky moderního tance a závažné herecké úlohy. Všichni mají za sebou bohaté zkušenosti z kamenných divadel České republiky, ale i z alternativních tanečních scén a hostování v zahraničí. V současné době soubor tvoří 12 tanečníků.
Stálý repertoár je tvořen z původních choreografií prof. Pavla Šmoka a nových choreografií Lucie Holánkové. Mají různou délku i obsazení a dají se vzájemně kombinovat v rámci složeného komorního večera nebo uvádět samostatně. Většina choreografií se opírá o díla českých hudebních velikánů (Leoš Janáček, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák), ale i zahraničních klasiků světové hudby (J.S.Bach a W.Mozart). Zároveň také reflektuje hudbu současných českých skladatelů (Jaromír Nohavica, Jiří Hájek). Dramaturgická nabídka oslovuje široké spektrum od náročného, zkušeného diváka až k citlivému dětskému publiku.
Přáním nové umělecké vedoucí Lucie Holánkové je, aby soubor úspěšně pokračoval ve 43leté tradici původního Baletu Praha a Pražského komorního baletu a reprezentoval i v jedenadvacátém století české baletní umění v zahraničí a v tuzemsku.
Zdeňka KošnarováZdeňka Košnarová absolvovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě (obor klavír) a Konzervatoř J. Ježka v Praze (obor klavír a skladba), kde nyní působí jako pedagožka a korepetitorka. V současné době studuje magisterské studium, obor skladba na HAMU. Jako klavíristka se věnuje převážně hudbě soudobých skladatelů, její repertoár je však velmi široký, věnuje se také hudbě komorní. Účastnila se mnoha českých a zahraničních festivalů, např. Martinů fest, Žižkovský podzim, Alternativa, festivalů v Německu, Chorvatsku, Francii, Portugalsku a Thajsku. Pro Český rozhlas nahrála skladby A.Bílého, J.Wilda, T.Sýkory. Svoje skladatelské a interpretační schopnosti uplatňuje v různých ansámblech. Spolupracuje s orchestrem SOČR (Doteky milosti - premiéra 2007, U Žukova - premiéra 2005), s Komorním orchestrem Quattro (melodram Světlana - premiéra 2009) a Pražským komorním baletem Pavla Šmoka (Po zarostlém chodníčku, Elegie pro klavír a housle, Carmen pas de deux a další).
Ondřej KvitaNa housle začal hrát v pěti letech.(ZUŠ Heleny Salichové v Polance nad Odrou - p. uč. Naďa Chalcařová) Již během studií na ostravských ZUŠ (Vítkovice - A.Nováček, Slezská Ostrava - Mgr.V.Pacáček) se úspěšně zúčastnil mnoha soutěží (Celostátní soutěž ZUŠ, Kocianova houslová soutěž, Prague Junior Note).
V roce 2000 vystoupil jako sólista s Janáčkovou filharmonií Ostrava a byl přijat na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě do třídy MgA. Luďka Capa, pod jehož vedením se v následujícím roce stal absolutním vítězem interpretační soutěže „K. Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus" ve Vidnavě. V r. 2002 mu byla udělena 2.cena na Mezinárodní houslové soutěži Mistra Josefa Muziky „O Novopacký achát" a 3.cena na Soutěžní přehlídce konzervatoří ČR v Teplicích. Po maturitě na ostravské konzervatoři (2004) nastoupil na Hudební fakultu AMU v Praze do houslové třídy prof. Ivana Štrause. V listopadu 2006 absolvoval náhradní výuku pod vedením prof. Stephena Shippse (USA). V letním semestru 2008 absolvoval stáž na Hochschule für Musik C.M. von Weber v Drážďanech (prof. John Holloway) v rámci výměnného programu Erasmus. V současné době je absolventem magisterského studia v oboru housle (prof. Ivan Štraus a Pavel Hůla). Absolvoval také letní interpretační kurzy v Luhačovicích (2002), Bechyni (2003, 2004) a v Litomyšli (2006). Zúčastnil se také několika interpretačních seminářů (Elizabeth Wallfisch, Schlomo Mintz). Ondřej Kvita hraje na nástroj, který zhotovila Šárka Pilařová v roce 2005. Mezi jeho záliby patří hudební estetika a dějiny a literatura houslí. Ve volném čase se také věnuje pedagogické činnosti.
Marie FajtováSopranistka Marie Fajtová vystudovala na Pražské konzervatoři nejprve hru na klavír (1992 - 1998) a poté operní zpěv u profesora Jiřího Kotouče (1998 - 2003). V současnosti se zdokonaluje rovněž u americké sopranistky Nancy Henninger. V roce 1994 zvítězila v Mezinárodní klavírní soutěži Bedřicha Smetany a v roce 2004 se stala finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, kde získala cenu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
V sezoně 2005/2006 byla členkou Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde ztvárnila především role Noriny (Donizetti - Don Pasquale) a Fiordiligi (Mozart - Cosi fan tutte). Od sezony 2006/2007 je sólistkou opery Národního divadla v Praze. Zde k již nastudovaným úlohám přidala další významné role světového operního repertoáru: Violettu (Verdi - La traviata), Donnu Elvíru (Mozart - Don Giovanni), Susannu (Mozart - Le nozze di Figaro), Paminu (Mozart - Die Zauberflöte) nebo Frasquitu (Bizet - Carmen). Na scéně Národního divadla vystupuje i v českých operních dílech, např. jako Barče ve Smetanově Hubičce nebo Despinio v Řeckých pašijích B. Martinů. Hostuje i na dalších českých scénách, a to ve Státní opeře Praha jako Violetta a v Národním divadle Brno jako Lauretta (Puccini - Gianni Schicchi) či jako Nedda (Leoncavallo - Pagliacci).
Zahraničnímu opernímu publiku se s úspěchem představila v rolích Susanny a Paminy na turné v Japonsku a jako Violetta vystupovala v německém Regensburgu a Mannheimu. V titulní roli Pergolesiho opery La serva padrona účinkovala ve Finsku a ve Francii.
Významnou součást jejího uměleckého působení tvoří barokní hudba, především ve spolupráci se soubory Capella Regia Praha, Collegium Marianum, Collegium 1704 a Camerata Nova. V rámci Mezinárodního hudebního festival Pražské jaro 2004 vystupovala jako Primislao v barokním pasticciu Praga nascente da Libussa e Primislao. V roce 2006 vytvořila titulní roli v Händelově opeře Alcina pro festival ve Valticích a na Mezinárodním hudebním festivalu v Českém Krumlově zpívala Serpinu v La serva padrona. Dále vystoupila jako Angelica (Vivaldi - Orlando furioso) a Agenore (Bononcini - Astarto).
Z významných dirigentů, s nimiž spolupracovala, lze jmenovat Jiřího Bělohlávka, Jiřího Kouta, Ashera Fishe, Michela Schwierczewského, Ondreje Lenárda nebo Enrica Dovica. Koncertovala v mnoha evropských zemích (např. Španělsko,Polsko, Německo, Holansko), v Japonsku i v africké Ceutě. Její koncertní repertoár zahrnuje především díla Mozartova, Haydnova, Dvořákova, Händelova či díla R. Strausse.
Tomáš KořínekTomáš Kořínek pochází z jihomoravského Vracova. Absolvoval brněnskou konzervatoř a JAMU v oboru zpěv. Již při svých studiích působil jako stálý host opery Divadla J.K.Tyla v Plzni, kde je od roku 2004 ve stálém angažmá. Je držitelem mnoha ocenění ze soutěží doma i v zahraničí a dokonce již v roce 2004 se objevil v širší nominaci na cenu Thálie za ztvárnění role Pedrilla v Divadle J. K. Tyla v Mozartově Únosu ze serailu a také v roce 2009 za Števu v Janáčkově Její Pastorkyni.
V uplynulé divadelní sezoně nastudoval Tomáš Kořínek kromě rolí v domovském divadle především s velkým úspěchem roli Janka v Národním divadle Praha. Mezi další debuty poslední doby patří především Don Ottavio v Donu Giovannim a Hrabě Almaviva v Rossiniho Lazebníku Sevillském v Národním divadle Brno, kde taktéž hostuje jako Tamino v Mozartově Kouzelné flétně a letos zde připravuje roli Prince v opeře Popelka G. Rossiniho.
Mezi další zajímavé spolupráce patří například nastudování role Ferranda v Mozartově opeře Così fan tutte s Pražskou komorní filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, debut s Janáčkovým Zápisníkem zmizelého v pařížské Opera Bastille, či koncertní provedení Mozartovy Kouzelné flétny se Státní filharmonií Brno (dirigent Caspar Richter), koncertní provedení Beethovenova Fidelia se Severočeskou filharmonií Teplice (dirigent Pavel Šnajdr) či účinkování v rámci Mezinárodního festivalu v Litomyšli 2007 v poloscénickém provedení kantáty B. Martinů Kytice, společně s Filharmonií B. Martinů Zlín, se kterou se představení v tomto roce také v rámci Pražského jara.
V nadcházející sezoně čeká Tomáše Kořínka spousta zajímavých rolí v plzeňském Divadle J.K. Tyla, koncertů s renomovanými českými orchestry a především hostování v Národním divadle v Praze a Brně či ve Státní opeře Praha (W. A. Mozart: Così fan tutte, G. Puccini: Turandot).
Tomáš Kořínek patří také mezi vyhledávané interprety barokní hudby (Musica Florea, Collegium 1704...) a v jeho repertoáru nechybí ani velká díla J. S. Bacha či G. F. Händela. Od roku 1993 působí též v cimbálovové muzice Lipka, zabývající se interpretací moravské lidové hudby.
Trio KvinternaSoubor staré hudby Soubor od roku 1994 pravidelně koncertuje doma i v zahraničí, účastní se evropských hudebních festivalů, spolupracuje s rozhlasem i televizí, připravuje hudbu k filmu. K hlavní orientaci souboru patří křesťanská a židovská hudba Evropy 13. - 15. století, hlavně písně ze středověkého Španělska, Francie, Itálie a Čech. V této souvislosti se zabývá prezentací orientálních vlivů v hudbě evropského středověku a využívá autentických hudebních nástrojů majících původ v Orientu (např. ud, santur ad.). Hraje dvorskou a duchovní hudbu středověkých Čech, zvláště z doby panování císaře Karla IV. Oblíbenými autory 14. století jsou také G. de Machaut (Francie) a F. Landini (Itálie). Zajímavé je též souborové zpracování písní Sefardských Židů ze Španělska, Turecka a Balkánu a synagogálních zpěvů Aškenázských Židů ze Střední Evropy. Kvinterna též s oblibou rekonstruuje rituální hudbu inspirovanou středověkými písněmi (např. Věštby Sibyliny, středověký alchymický cyklus). Soubor provozuje vlastní skladby alternativní hudby založené na improvizaci, využívajíc charakteristického zvuku středověkých, etnických a bicích nástrojů. Vystoupení mívají i scénický charakter, kdy je hudba spojena s výrazovým tancem a výtvarným zpracováním scény (např. projekty Mystica 98, Alchymia 2000, Terra mystica 2003). Soubor má v programu také mystické písně Hildegardy z Bingenu z 12/13. století a písně truvérů z Francie 11. - 13. století. |
Zámek Klášterec nad Ohří
IV. ročník
15. - 17. června 2012
Partneři
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||||||||||||||||||||||||
|
|
 |
 |
